Na křižovatku, s takovou rezervou, že jsem si závěr už jen vyšlapával ne lehčí převod, pak do lesa a tamní divočiny a dolů do Žlebu. A opět tísnivý strach z končin, která patří spíš zvěři než lidem, a pálení to vpřed ať jsem co nejdřív pryč. Vůbec to nebylo zarostlé, takže docela trysk. Potoky prakticky vyschlé.